 |
| Květy růží tu leží v podzimu osamění...na chladném mechu kamene |
Dny jsou studené podzimní až prší chlad na naše těla i duše.
Kdo rozdupal a zahodil tu růži
na břehu řeky v které plyne čas
Tam v modrém lese roste zapomněnka
královno úlů pros za nás
Královno dávno vyhynulých úlů
a ticha na ruby a zarubaných cest
po kterých jednou vrátíme se domů
až zapomene zapomněnka kvést
