Werich vzpomínky z Ameriky. Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí — čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší......

Jan Werich

HLEDÁNÍ...

Našla jsem jedno psaní od dědy, kde píše: Všichni hledáme štěstí, ale nevšímáme si toho co máme kolem sebe. Jsou to někdy malá štěstíčka, někdy zanedbatelná, ale jsou naše a nikdo nám je nemůže vzít. Hledáme něco co vlastně je kolem nás a taky v nás. Marcel Proust napsal na začátku 20 století román À la recherche du temps perdu - Hledání ztraceného času. Kde hledáme priority, taky sebe a hledáme taky odpovědi. Člověk od narození vnímavý, který by neměl žádnou fantazii, by přesto mohl napsat obdivuhodné romány. Utrpení, které by mu způsobili druzí, jeho úsilí, aby se před ním zaštítil, konflikty, do nichž by ho vhánělo toto utrpení a ta krutá osoba, s níž je konfrontován, tohle všechno, interpretováno inteligencí, by se mohlo stát látkou knihy, která by byla nejenom zrovna tak krásná, jako kdyby mohla být výtvorem fantazie, jako kdyby byla vymyšlená, ale která by byla zrovna tak cizí i tomu, o čem by autor snil, když by byl ponechán sám sobě a zůstával by šťasten, podobně překvapivá pro něho samotného a podobně nepředvídaná jako náhodný rozmar fantazie.

Děda proto říkal - On totiž každej den je dobrej den, protože ona podstata světa je v tomdletom světě, on člověk má bejt tím, co je, a ne se drápat po tom - bejt ňákým svým vysněným symbolem. Proto i naše štěstí se odvine od jeho uvědomění si. Štěstí je kolem nás, jen si je musíme všimnout. Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne. 

Děda štěstí nehledal, to štěstí bylo v něm. A rozdával jej všem. Měl jej tolik, že lidi kolem, byli šťastní, smáli se, on si dělal legraci z nich a lidi z něj... Ano připouštím, že někdo srandu nepochopil, protože na tomhle světě nejsou jen chytří lidé, ale i blbci a těch je podstatně víc a těm štěstí opravdu nechybí. Jejich štěstí je vlastně v jejich blbosti. Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí — čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší......

Angelina Janete Werich

Stal se zázrak: všude kolem šábes, jen nade mnou pondělí!

Vypečená husička

Hádají se tři rabíni, kdo z nich dokázal

větší zázrak.

 "Poslouchaj, co mně se stalo: jdu ze šábesu z polany, přes louky a kopce, krásnej den - a najednou, nebich, průtrž mračen - a já jen tak nalehko; tak jsem takhle máchl rukou a stal se zázrak: všude kolem liják a jen nade mnou krásný den. Tak jsem došel domů úplně v suchu!"

Druhý si přisadí: "To nic, to já tuhle byl ve Varšavě, vědej, jak tenkrát tak hrozně hořelo - spím v hotelu, probudím se a koukám: hotel hoří, celej pokoj v plamenech a plno kouře. Tak jen takhle máchnu rukou a stal se zázrak: všude kolem požár, jen kolem mě čistý vzduch a chládek. V klidu jsem vyšel z hotelu a nic se mi nestalo!"

A ten třetí se ušklíbne: "Podívaj se, podle mne voni jsou uplný břídilové. To já jednou jedu z Vídně, vlak ma zpoždění - hlad mám, že nevidím - a vtom jsme zastavili na jednom nádraží, tak vyběhnu z vlaku ke stánku na peróně; maj tam krásnou vypečenou husičku, jen se na ni srdce smálo - jenže, ausgerechnet, je šábes a to, jak víme, takový trejfe nemůžem - jenže hlad je hlad.

Tak jen tak máchnu rukou a stal se zázrak: všude kolem šábes, jen nade mnou pondělí!"

Vciťte se do pocitu mládí, doby kdy pro vás nebylo nic složité O Panu Lenivém a Snaživém ve stylu moudrému napověz.

Lovec z pravěku

Pohádka o panu Snaživém a panu Lenivém

Byl jednou pan Snaživý a pan Lenivý.

Pan Snaživý se chtěl mít lépe, proto pracoval i potom, co pan Lenivý už zalezl k televizi, aby si odpočinul.
Pan Snaživý šetřil, aby si mohl koupit věci, které mu usnadní jeho snažení. Pan Lenivý si koupil novou větší televizi, aby se mu lépe odpočívalo. Protože chtěl plazmovou, kterou si ještě prací nezasloužil, peníze si vypůjčil, koupil si ji na splátky a zadlužil se.
Pan Snaživý trávil volný čas tím, že usilovně vymýšlel, jak by mohl být užitečný ještě většímu počtu lidí než nyní. Pan Lenivý usilovně přemýšlel, jak mít co nejvíc za co nejméně práce.
Pan Snaživý nakoupil výrobní prostředky, které zefektivnily jeho práci. Pan Lenivý si vypůjčil další peníze, protože si chtěl dopřát ještě větší luxus, který si zatím nezasloužil, a tak se zadlužil ještě více.
Pan Snaživý se unavený vrací pozdě večer domů právě v okamžiku, kdy se soused pan Lenivý vrací ze supermarketu s kartonem piv, aby u fotbálku v televizi nebyla žízeň. Pan Lenivý s úšklebkem komentuje, jaký je pan Snaživý hlupák, že se tak dře, že z toho života nic nemá, ať si vezme příklad z něho, jak že se na to musí vyzrát. Pan Snaživý zatíná zuby a dál se snaží.

O výsledky práce pana Snaživého má zájem již tolik lidí, že pan Snaživý vytvoří nové pracovní místo a zaměstná nezaměstnaného, který mu pomáhá. Nově zaměstnaný nezaměstnaný má velikou radost, že bude moci díky snaze pana Snaživého koupit své dcerušce kočárek.
Pan Lenivý se posmívá panu Snaživému, že investuje své vydělané peníze do dalších výrobních prostředků a lidí a že kvůli tomu stále jezdí v té oprýskané popelnici, zatímco pan Lenivý si koupil nové auto na splátky.
Pan Snaživý přináší svou činností užitek již spoustě lidem v komunitě, kde žije, mnoho lidí se již spoléhá na to, že pro ně pan Snaživý zajišťuje věci. Lidé jsou velmi rádi, že díky panu Snaživému již nemusí tak daleko jako předtím.
Pan Snaživý již poskytuje práci mnoha lidem, které zaměstnal, kteří jsou moc rádi, že opět mají každý měsíc dobré peníze.

Pan Snaživý si konečně kupuje nový dům a kupuje si krásné nové auto, platí hotově. Pan Snaživý sklízí ovoce svého úsilí.
Pan Lenivý přišel o své auto a o svou televizi, protože byl natolik lenivý, že dostával již tak málo peněz, že už nebyl schopen své dluhy splácet. Pan Lenivý se přes záclonu svého bytu dívá na krásný nový dům pana Snaživého. Pan Lenivý vychází ven a pozoruje přes plot domu pana Snaživého jeho nové auto.

Jde kolem pan Politik.

Pan Politik chvíli pozoruje scenérii a pak začne mocně hlásat: Jaká je to nespravedlnost! Pan Snaživý má krásný dům, zářivé auto a mnoho peněz, zatímco pan Lenivý má ošuntělý byt a žádné auto. Fuj, hanba panu Snaživému. Pan Snaživý by měl své auto odevzdat panu Lenivému, aby měl každý alespoň něco, tak to bude spravedlivé. Pan Snaživý oponuje, že si své pěkné věci zasloužil, potom co všechno musel překonat, čemu všemu musel čelit a kolika lidem je teď prospěšný.
Pan Politik si bere pana Lenivého stranou a říká mu, že pokud ho pan Lenivý zvolí, že on se postará o to, že pana Snaživého přinutí, aby se s panem Lenivým podělil. Na to pan Lenivý slyší a slyší na to i další lidé v komunitě, slyší na to i lidé, kterým pan Snaživý zajišťuje živobytí.

Pan Politik je zvolen. Pan Politik přijme zákon, který panu Snaživému nařídí, aby odevzdal plody své práce panu Politikovi, který že se postará o to, aby pan Lenivý dostal svůj spravedlivý díl. Pan Snaživý tedy odevzdá svůj dům a auto panu Politikovi, aby nešel do vězení.
Pan Politik se za svou těžkou práci při spravedlivém rozdělování nejprve odmění domem pana Snaživého, do kterého se nastěhuje. Vydá vyhlášku, že o automobil se mohou podělit všichni, kteří jej zvolili, ale protože jich je moc a na každého by tedy vycházelo jen několik vteřin denně, bude rozumné, aby auto dostal k užívání jen jeden člověk. A že nejspravedlivější bude, aby jej dostal k užívání ten, kdo auto pro voliče zajistil. Tím někým je pan Politik, takže v autě se bude na neurčito vozit pan Politik. Nejdéle tedy do dalších voleb.
Pan Snaživý se vrátil do svého původního bytu ke svému sousedovi panu Lenivému. Pan Snaživý pracoval dále, ještě houževnatěji, vzal na sebe ještě více zodpovědnosti. Pan Snaživý si svým přínosem znovu vydělal na krásný nový dům.

Ale protože kdykoli si koupil nový dům, přišel pan Politik a zabavil mu jej se slovy, že je třeba se spravedlivě rozdělit se všemi, tak pan Snaživý dospěl k závěru, že pokud je na tom nakonec úplně stejně jako pan Lenivý, nemá smysl být nadále snaživý.
Pan Snaživý zalehl s pivem k televizi a protože přestal vést své lidi, celá organizace se rozpadla a všichni byly opět nezaměstnaní. Všichni lidé v okolí byly smutní, že musejí opět daleko pro vše, co jim pan Snaživý zajišťoval v pohodlí jejich sousedství. Pan Lenivý se na to dívá a vidí, že tím, že jeho Politik zničil pana Snaživého, se pan Lenivý nemá ani o kapku lépe. Naopak, když si pan Lenivý chce najít práci, na jeho vyhlédnuté místo je přetlak lidí, kteří dříve pracovali s panem Snaživým, a nyní jsou bez práce.
Pan Lenivý jde naštvaný za panem Politikem a vyčítá mu, že nesplnil, co slíbil, že se teď má ještě hůř.
 Ale pan Politik pana Lenivého ujistí, že když ho pan Lenivý zvolí do dalšího období, že se o pana Lenivého postará, protože už teď má v hledáčku   pana Přínosného…

******

Ve třetím ročníku opustil Gates školu a začal se naplno věnovat společnosti, kterou sotva založil - Microsoftu.
Měl ideu, že počítače budou v blízké budoucnosti nezbytnými pomocníky v každé kanceláři i domácnosti.
Tato myšlenka ho přivedla na cestu k bohatství.
Psal se rok 1975.
O jedenáct let později se stal miliardářem.

Co máte za nápady vy?
Kdo z vás bude za jedenáct let miliardářem?
A kdo milionářem?
Nebo se chcete mít stejně jako dnes?

******

Lepší, než předvídat budoucnost, je vytvořit ji.  Bill Gates

Sny, ta úžasná věc, která nás nutí růst.
Chceme-li mít víc než dnes, musíme udělat něco navíc.
Dokonalé motivování sám sebe. Chceš? Přidej. Nauč se něco navíc.
Lidé, kteří nemají sny, těm se dobře vládne.

Pozn. autora: článek ve stylu chytrému napověz...ale máme pravidelné volby a spousta nespokojenců nadává na všechno a všude (kromě sebe) je toho internet plný - a ta zášť k úspěšným. Použil jsem tedy přesné myšlenky a příklad. Náhled na život a pozitivní motivace i naše sny - vše pro úspěch.

Přeji hezký den a ten úspěch (ne štěstí) s usilovnou prací vám přeji. Dělejte něco pro sebe a sněte své sny ...